hudba.hradiste.cz

Léta jdou

   G
1. Jó, když mi bylo dvacet let, lidi,
   C                               G
   nechtěl bych se vracet do těch let,
                                                          D
   jak já se cítil krásně a myslel tenkrát, že mi patří svět
          C                      G
   a těch holek, prostě síla, no každá byla kus, 
           C                     G            D
   štíhlá, něžná jako víla, tak odmítnout je zkus!
           G
   Tenkrát kytaru jsem brával,
           C                          G     G7
   večer v parku na ni hrával svoje blues.

        C                        G
R: Léta jdou, přímo letí, kolik dnů je přede mnou,
         D                       G
   kolik nocí bez napětí,  které mi snad zůstanou,
        C                     G
   léta jdou, přímo letí, zas můžu klidně spát,
         D                       C Hmi Ami D G
   ať mi ženský dají pokoj, já s kapelou jdu hrát.


2. Po pár letech se mi zdálo,
   tenhle život že je málo, já chtěl víc,
   představte si, že já, blázen,
   začal hledat čistou lásku bez hranic:
   "To naučíš se dobře vařit, pak mandlovat a prát,
   hochu, musíš se víc snažit mi celou lásku dát",
   tohle slýchal jsem stále, když tam ležela,
   já málem chtěl to vzdát.

R:  Léta jdou …

3. Pak jednou se to stalo,
   to ji večer zase bralo vztekání,
   kde se to ve mně vzalo, já zeptal se,
   proč vždycky přehání?
   A pak jsem dostal hroznou ránu, až přišlo zatmění,
   Doktor, ten mně budil k ránu dlouho ze spaní,
   já ležel na "áru", ji čekalo místo baru vězení.

R: Léta jdou …