hudba.hradiste.cz

Ztracení hoši

Krátery na duších, který nikdo netuší
zamaskovat legrací, srdce krvácí.
Navzdory kritikům chceme mít vlastní dům,
kde budem jenom my hoši ztracený.
Ten dům si každej ve svym srdci postaví.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí naději v nás
a po těhle klucích co hrozili všem,
jednou se jednou slehne zem.

Tempo je zběsilý, koně se splašily
jsme ztracený hoši, co zabloudili.
My jsme ty ztracený, hříchem zablácený,
justice je nahá, když si po nás sahá,
jdem po stopách, co vedou rovnou do ráje.
Hezkej pán s kravatou, s čepicí placatou
nepustí nás do dveří, když se sešeří.
Ty co s vlky vyjou, lásku v nás zabijou,
ke štěstí jim stačí, když nás ke zdi tlačí,
to my jsme asi hoši navždy ztracený.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí naději v nás
ze světa nás hlava bolí,
připravte se na cokoliv.

Tak roky plynuly, starý časy minuly
a list oddací karty obrací.
Naběhly myšlenky, jak zaplatit složenky,
ale energie, ta v nás pořád žije,
jen pomyslnej mantinel ji zadrží.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí naději v nás
ze světa nás hlava bolí,
připravte se na cokoliv.

Někdy se otočím, za mnou můj vlastní stín
vstoupil do dveří, venku se šeří.
Hlavou na mě kývá, do tmy mě vyzývá,
tam stojej postavy, čas se zastavil,
to vracej se mi zpátky hoši ztracený.

Tahle prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
ten jednou probudí naději v nás
po těhle klucích co hrozili všem,
jednou se slehne slehne zem.