hudba.hradiste.cz

Tak mi zavolej

Až se jednou ráno sama do tmy probudíš
a tvý starý splíny budou zase nějak blíž,
až se k tobě vrátí další stejný zklamání
a zas budeš myslet, že tě nikdo nechrání,

tak mi zavolej, tak mi zavolej. 
Když se znova cejtíš jako hračka na hraní,
kterou z dlouhý chvíle každej snadno poraní

a v tý prázdný chvíli celej svět se zatočí
a dvě slaný hvězdy dopadnou ti do očí,

tak mi zavolej, tak mi zavolej,
nebuď sama, já ti můžu něco dát. 

Znám tvoje noční můry,
vím, kde jsou, jejich tvář je tak blízko,
můžem tam jít a křídla jim zapálit. 

Znám tvoje noční můry,
vím, kde jsou, jejich tvář je tak blízko,
můžem tam jít a křídla jim zapálit. 

Až tě jednou ráno opustí svítání,
zbydou stíny černý jako kafe k snídani,
tvá loď na dně láhve pomalu se potápí
a máš divnej pocit, že se nikdo netrápí,
tak mi zavolej, tak mi zavolej,
nebuď sama, já ti můžu něco dát. 

Znám tvoje noční můry,
vím, kde jsou, jejich tvář je tak blízko,
můžem tam jít a křídla jim zapálit. 

Znám tvoje noční můry,
vím, kde jsou, jejich tvář je tak blízko,
můžem tam jít a křídla jim zapálit. 

Znám tvoje noční můry,
vím, kde jsou, jejich tvář je tak blízko,
můžem tam jít a křídla jim zapálit. 

Znám tvoje noční můry,
vím, kde jsou, jejich tvář je tak blízko,
můžem tam jít a křídla jim zapálit.