 Na Blatnické hoře
Na blatnické hoře / krásná bílá růže /
přelíbezně voní, / každý dychtí po ní, / ta všechněm pomůže.
Antonínek milý / volá každou chvíli: /
Pojďte ke mně všeci / jako k svému otci, / křesťané rozmilí.
K němu pospíchejme, / za milost žádejme, /
patrona milého, / Otce laskavého, / Ochránce našeho.
Antonínku milý, / krásný ušlechtilý, /
potěš mé srdečko, / zarmoucené všecko, / patrone rozmilý.
Neb na tom kopečku / svoji žalost všecku /
Tobě předložíme, / jak v srdci míníme, / náš milý patrone.
Rač nás vyslyšeti / jako svoje děti, /
předlož prosby naše / před Krista Ježíše / vše žádosti naše.
Aby se smiloval, / nám požehnání dal, /
svatý Antoníne, / náš milý patrone, / on, Král nebes země.
O lásko nesmírná, / kterou činíš s nama, /
skrz tvoje zázraky, / Antoníne svatý, / u Ježíše Pána.
Nebo sis oblíbil / na tomto kopečku; /
bychom putovali, / Tobě předkládali / svoji křivdu všecku.
Když k Tobě voláme, / náš milý patrone, /
buď Orodovníkem / před všemocným Bohem, / vroucně Tě prosíme.
Vyžádej nám milost, / v nebi věčnou radost, /
spolu s Kristem Pánem / až na věky. Amen. / To je naše žádost.
--------------------------------------
V roce 1945 upravil P. Antonín Šuránek
 Text zaslal: Fanka
|