Na Blatnické hoře

Na blatnické hoře / krásná bílá růže / 
přelíbezně voní, / každý dychtí po ní, / ta všechněm pomůže.

Antonínek milý / volá každou chvíli: / 
Pojď­te ke mně všeci / jako k svému otci, / křesťané rozmilí.

K němu pospíchejme, / za milost žádejme, / 
patrona milého, / Otce laskavého, / Ochránce našeho.

Antonínku milý, / krásný ušlechtilý, / 
potěš mé srdečko, / zarmoucené všecko, / patrone rozmilý.

Neb na tom kopečku / svoji žalost všecku / 
Tobě předložíme, / jak v srdci míníme, / náš mi­lý patrone.

Rač nás vyslyšeti / jako svoje děti, / 
předlož prosby naše / před Krista Ježíše / vše žádosti naše.

Aby se smiloval, / nám požehnání dal, / 
sva­tý Antoníne, / náš milý patrone, / on, Král nebes země.

O lásko nesmírná, / kterou činíš s nama, / 
skrz tvoje zázraky, / Antoníne svatý, / u Ježíše Pána.

Nebo sis oblíbil / na tomto kopečku; / 
by­chom putovali, / Tobě předkládali / svoji křivdu všecku.

Když k Tobě voláme, / náš milý patrone, / 
buď Orodovníkem / před všemocným Bohem, / vroucně Tě prosíme.

Vyžádej nám milost, / v nebi věčnou ra­dost, / 
spolu s Kristem Pánem / až na věky. Amen. / To je naše žádost.

--------------------------------------
V roce 1945 upravil P. Antonín Šuránek