 Až budeš smutná
Capo 2
C
1. Až se jednou někde ztratíš
Emi7/H Ami
třeba v horách nebo v letních souhvězdích,
F
až víno přestane tě hřát
G
budeš si spíš chtít povídat.
Až se jednou domů vrátíš
budeš se cítit stará jako první hřích,
pusť oknem dovnitř vlhký vzduch
řekni si: "takhle to chtěl Bůh".
C Emi7
R: To já už uslyším, že z dálky se hlásíš,
A Dmi G
neboj má hvězdo já jsem nezapomněl,
C Emi7
já jsem se díval jak se po troškách ztrácíš,
A Dmi
brečel spíš nad sebou a strašně tě chtěl
G C
vzít do rukou a chvíli tě nést.
2. Až ti jednou bude úzko,
třeba ze samoty nebo jenom tak,
až začneš v labyrintu cest
týdny a měsíce si plést.
Až ti vítr vítr tvojí blůzkou
jednou prožene chuť moře, možná pak,
znovu ti křídla narostou
a znovu rozletíš se tmou.
R: To já už uslyším, že z dálky se hlásíš,
neboj má hvězdo já jsem nezapomněl,
já jsem se díval jak se po troškách ztrácíš,
brečel spíš nad sebou a strašně tě chtěl.
To já už uslyším, že z dálky se hlásíš,
neboj má hvězdo já jsem nezapomněl,
já jsem se díval jak se po troškách ztrácíš,
brečel spíš nad sebou a strašně tě chtěl
vzít do rukou a chvíli tě nést.
 Text zaslal: Prouza
|