Až budeš smutná

Capo 2

         C
1. Až se jednou někde ztratíš
           Emi7/H                       Ami
   třeba v horách nebo v letních souhvězdích,
           F
   až víno přestane tě hřát
            G              
   budeš si spíš chtít povídat.

   Až se jednou domů vrátíš
   budeš se cítit stará jako první hřích,
   pusť oknem dovnitř vlhký vzduch
   řekni si: "takhle to chtěl Bůh".

            C                      Emi7
R: To já už uslyším, že z dálky se hlásíš,
            A                    Dmi  G
   neboj má hvězdo já jsem nezapomněl,
              C                        Emi7
   já jsem se díval jak se po troškách ztrácíš,
               A                      Dmi
   brečel spíš nad sebou a strašně tě chtěl
             G               C
   vzít do rukou a chvíli tě nést.

2. Až ti jednou bude úzko,
   třeba ze samoty nebo jenom tak,
   až začneš v labyrintu cest
   týdny a měsíce si plést.

   Až ti vítr vítr tvojí blůzkou
   jednou prožene chuť moře, možná pak,
   znovu ti křídla narostou
   a znovu rozletíš se tmou.

R: To já už uslyším, že z dálky se hlásíš,
   neboj má hvězdo já jsem nezapomněl,
   já jsem se díval jak se po troškách ztrácíš,
   brečel spíš nad sebou a strašně tě chtěl.

   To já už uslyším, že z dálky se hlásíš,
   neboj má hvězdo já jsem nezapomněl,
   já jsem se díval jak se po troškách ztrácíš,
   brečel spíš nad sebou a strašně tě chtěl
   vzít do rukou a chvíli tě nést.