hudba.hradiste.cz

Bránou zázraků

Žádná pec, s té slez,
už víš sám, proč právě já
se noc co noc ti zdám,
čím můj hlas a sen, cos měl,
k nám tě vedou.

Sen je víc než strach,
tak zbal svůj vak,
přímo hleď, hned teď jeď
a žádný až pak i když jen jako stín
dál za tajemstvím já jdu s tebou.

Je tam hrad a sráz a drak
a když žádný nebezpečí tě nepoleká,
já přání mám, abys čím dál víc
chtěl znát to, kde spí
Země pohádek tvých nekonečných,
kde nádvořím vítr teď fouká.

Bránou zázraků pod vlajkovým,
kde vyvoleným se mává.
Bránou zázraků prochází ten,
kdo den, co den, jen za svým snem si stál.
Žádným se o ten svět nenechá připravit,
za svým snem jde dál.

Máš svůj meč a štít
a luk a tvůj kůň se ptá,
jsem já snad vzduch,
tam kde ptáci krouží
nad jeskyní staň se sebou.

A když království už málem máš,
jednu z nás si právem teď vybíráš,
hledej líp, vždyť krása fakt není vším, hádej kterou.

Je tam hrad a sráz a drak
a když žádný nebezpečí tě nepoleká,
já přání mám, 
abys čím dál víc chtěl znát to, co má
Země pohádek tvých nekonečná,
kde nádvořím s tebou se toulám.

Bránou zázraků pod vlajkovým,
kde vyvoleným se mává.
Bránou zázraků prochází ten,
kdo den, co den, jen za svým snem si stál.
Žádným se o ten svět nenechá připravit,
za svým snem jde dál.

Bránou zázraků pod vlajkovým,
kde vyvoleným se mává.
Bránou zázraků prochází ten,
kdo den, co den, jen za svým snem si stál.
Žádným se o ten svět nenechá připravit,
za svým snem jde dál.