hudba.hradiste.cz

Praha vyhrává

PŘEDEHRA 8 taktů  

Kde jsou časy, když v Bezovce hráli, 
tenkrát bývaly jinačí bály. 
Muzika hezké polky hrála, 
děvčata na chlapce se smála. 

Pryč ten čas a mladí ztracené, 
kam chodils rád, to dnes je zbourané. 
Přec jen si každý rád zazpívá, 
když si na to vzpomene.  

VCHOD 

Muzikanti, pojďte hrát tu písničku, co mám rád, 
dneska budem já a moje milá až do rána tancovat. 
V oči se ji zadívám, vesele si zazpívám, 
protože má hezké modré oči, tak ji svoje srdce dám. 

Vyhrávala kapela, vyhrávala zvesela, 
má milá vyběhla cela zardělá. 
Utrhla mi růžičku, dala sladkou hubičku, 
když navzdory všem pod okénečkem 
zpívala mi písničku.  


Můj milý, až přijdeš k nám, 
růžičku ti hezkou dám, 
dám ti hezkou růži za klobouček, 
protože tě rada mám, 
dám ti hezkou růži za klobouček, 
protože tě rada mám.  

MEZIHRA 4 takty  

Když na sále spustí basa, estadra, estadra, šrum, 
každý faldy si natřásá, estadra, estadra, šrum! 
Zmáčkni krček, zmáčkni strunu, přidám ti na kalafunu, 
když na sále spustí basa, estadra, estadra, šrum!  

MEZIHRA 2 takty  

Hrajte, já rada tancuju, 
možná, ze zítra snad už tady nebudu. 
A proto hrajte, já chci byt veselá, 
když na mě láska má zapomněla.  

VCHOD 

Kdyby ty muziky nebyly, 
tak už jsem dneska měl tři víly. 
U každé růžovou zahradu, 
chodil bych s rukama dozadu.  

Ale ze pěkné mi hrávaly, 
děvčata na mě jen mávaly, 
nic jsem si nenechal pro sebe, 
já si to nechci vzít do nebe.  

VCHOD 

Až budou trumpety překrásné zpívat 
tu písničku, jez byla má i tvá, 
budeme oba dva v srdcích ukrývat 
to, co nejvíc u srdce bolívá. 

Až budou trumpety překrásné zpívat 
tu písničku, kterou tak dobře znáš, 
do modrých oči tvých chtěl bych se dívat 
a věděl bych, proč slzy ukrýváš.  

MEZIHRA 8 taktů  

Hrála muzika bez kapelníka, 
muzikanti, dejte pozor, držte se bubeníka! 
Kapelník šel spát, už nemůže hrát, 
vždyť vám zahrál tuhle naši polku 
dneska nejmíň tisíckrát 

MEZIHRA 5 taktů  

Dneska, muziko staročeská, musíš pěkné hrát, 
v roce je posvícení přece jenom jedenkrát.  
Ať se na mě moje milá zlobí,
jen když mou sklenicí pěna zdobí. 
Tobě, muziko staročeská, 
rád každý zatleská.  
Ať se na mě moje milá zlobí, 
jen když mou sklenicí pěna zdobí. 
Tobě, muziko staročeská, 
rád každý zatleská.