hudba.hradiste.cz

Balada o věčné lásce

              Ami   G       Ami                      G    Ami
1. Byl jest sličný rytíř z cínu, či snad lacknecht, mušketýr,
                 G    Ami                G      Ami
   na poličce v polostínu, barevný měl štít i knír,
           G           C            E           Ami
   nad hlavou meč nehýbá se, není slyšet bitvy řev,
            G            C               E                  Ami
   tak tu stojí v plné kráse, chce být tvůj a chce prolít krev.

         Dmi    C    Dmi            F   C   Dmi
R: A co růže, která vadne v čínské váze opodál,
         F     C        Dmi               C    Dmi
   za okny už podzim chřadne, ona natruc voní dál,
           C            F          A           Dmi
   kolik plátků ještě zbývá, zrcadlo má matný jas,
         C          F               A                  Dmi
   na sebe se růže dívá, chce být tvá a chce přelstít čas.

2. A ta růže, co se tváří, že se jí čas netýká,
   přes den pyšně vůkol září, v noci tajně naříká,
   okamžik se nedá vrátit, marně čekáš na zázrak,
   nechceš-li mou lásku ztratit, neříkej "ještě ne, až pak".

R: A ten rytíř, co se věčně chystá ztéci lásky věž,
   na poličce nekonečně vymlouvá se, je to lež,
   ten, kdo váhá, nese vinu, buďto útok, nebo krach,
   ty jsi jak ten rytíř z cínu, cit je cit, ale strach je strach.

            Gmi      F     Gmi         Bb   F    Gmi
*: A tak v prvním chvatu mládí klečíš lásce u nohou,
          Bb     F       Gmi                F    Gmi
   koho kdo tu vlastně svádí, slova nic už nezmohou,
            F            Bb         D           Gmi
   jí je mdlo a dech se tají, a ty rudneš jako rak,
          F             Bb           D               Gmi
   oba chcete být už v ráji, peklem tam cesta vede však.

          Cmi   Bb  Cmi               Bb  Cmi
X: Končí téměř bezúhonně tahle věčná balada,
                   Bb       Cmi           D#    Bb  Cmi
   končí pro nás, ne však pro ně, to vás jistě napadá,
             Bb           D            G           C
   byl jest jeden sličný, inu, to už znáte, a tak dál,
            Bb          D           G               Cmi
   a ten v něžném polostínu dívce prý růži na klín dal ...