 Tulák Šíma
Já jsem ten tulák Šíma kavalír žádná špína
já v životě moh prodělat, třeba jsem nikdy nic nedělal
já chodil po žebrotě třeba jsem v jedný botě
se svou Madlou v zimě v létě brouzdal po světě
Jo my vám měli syna a s tím vám byla psina
von ještě mluvit neuměl však žebrotě von rozuměl
my jednou z nedostatku zapadli do statku
pokorně sundám čepici von nikdo nebyl v sednici
Madla hned po všem pásla sekla tam hroudu másla
k tomu vzala kus chleba jak bylo potřeba
Co tišili jsme muka, my vzpomněli na kluka
jaké bylo mé zděšení pryč bylo mé potěšení
on jak tam pěkně chrněl z kůže vypad chatrné
a ve chvíli oddechu se svalil do mechu
Madla spustila kravál že jsem bacha nedával
a můj ty jediný náš kluk tancovala mi facku
Já jí dal facku zpátky my dali se do hádky
byla to rvačka veliká jakou neviděl svět
my rvali se jak voli, ještě mě tělo bolí
Madla trkala, frkala, a jako kráva kopala
já kop jí do šňupadla až chudák na zem spadla
svalila se na hnoji a bylo po boji
Já za stromem se choulel počítám svoje boule
a můj ty nácku jediný já přišel za půl hodiny
Madla se počla zvedat že půjde nácka hledat
naposled jsem tě zmlátila a pak se ztratila
 Text zaslal: driver
|