 Ve vlaku si pískal jeden pán
E A7 E A7
E A7 E A7
Ve vlaku si pískal jeden pán.
E A7 E A7
„Co si to pískáte?“ se ho ptám.
H E
A von, že je to píseň jeho mládí
A D
vždycky po duši ho pohladí
G C C# D D#
a jestli prej nám to vadí?
E
A my, že ne.
E A7 E A7
A dál už si zas pískal ten pán.
„A co je to za píseň?“ povídám.
Von řiká: „Když jsem byl ještě malý
tak mi to pískávali.“
A jestli tu prej vodu kalí
že přestane
a my ať ne.
A melodii už zas dál pískal ten pán.
„A moh’ bych se to naučit?“ se ptám.
A vostatní, že prej taky
a jakýpak copak s tim fraky
’dyť přece tichý vlaky
smutný ’sou.
E A7 E A7 E A7 E A7 H E A D G C C# D D# E A7 E A7
A celej vagon si tu píseň pískal dál
každej kdo seděl, každej kdo stál.
A do rytmu jsme začli tleskat
až se průvodčí přišel zeptat:
„Hele, nechcete přestat?“
E A7
a my, že ne.
H E
Prostě chtěli jsme ho psychicky zdeptat
A D
když se už po pátý přišel zeptat:
G C C# D D#
„Tak, kurva, nechcete už přestat?!“
E
A my, že ne
C E
a von že nás vyžene
C E
a my, že ne
C
a von, že...
E A7
A prostě, když to vezmu hopem
E A7
jezdíme vodtehdy stopem
E A7
chodíme a pěšky z domu
E A7
a to všechno kvůli tomu
E A7 E A7
že
E A7 E
ve vlaku si pískal jeden pán!
 Text zaslal: eva
|