 Pohádka (Sedmero hor, řek, moří, zdí, hříchů a let)
Capo 2
C G Ami F C
1. Můj hebkovlasý koníčku, jak se ti žije beze mě,
G Ami F C
jak se ti dýchá poslíčku nejistých zpráv a krásných vět,
E Ami G F G
co umí zbořit sedm zdí.
Má hebkovlasá pohádko, už jsem i otočil proud řek
a snesl z nebe pozlátko a za tu strašnou řadu let
zbořil jsem nejmíň sedm zdí a sedmerý hřích odpustil.
F
R: A přeplaval sedmero moří
C E7 Ami
a sňal nejmíň sedmero hlav
F
a zpíval že touha v nás hoří
E
a učil se nazpaměť Splav
F
a plival do řeky z mostů a přál si
C E7 Ami
pro tebe štěstí a pro sebe klid
F
a třeba posledním z hostů co vítáš
G
chtěl jsem být.
C G Ami G F G
Můj hebkovlasý koníčku.
2. Můj hebkovlasý koníčku, jak se ti žije bez lásky,
s botama místo střevíčků, jaký si kreslíš obrázky,
když večer špatně usínáš.
Má hebkovlasá písničko, jak se ti zpívá bez písní,
jak se ti kouká přes sklíčko, růžový k neuvěření,
čeká tě snad sedmero let a sedmero zdí, než pochopíš.
R: Proč jsem přeplaval sedmero moří
a sňal nejmíň sedmero hlav
a zpíval že touha v nás hoří
a učil se nazpaměť Splav
a plival do řeky z mostů a přál si
pro tebe štěstí a pro sebe klid
a třeba posledním z hostů co vítáš
chtěl jsem být.
C G Ami G F G
Můj hebkovlasý koníčku.
C G Ami G F G C
Můj hebkovlasý koníčku.
 Text zaslal: Prouza
|