 Už vím, co se má
1. Že je míň často víc, opak rubu je líc, to už znám
všechno ze školních tříd, každý z nás jedenkrát,
může moudrým se stát, jenom chtít.
Co se smí to se má, jak si krýt předem záda,
to s léty snad chápeme spíš,kde kdo mám rady dá,
no a já rady rád, jak víš.
A tak jsem proti lžím, to je vše co já ctím, zpátky
čas zas brzy plách, profesí amatér, deset znám
desater, posluž dávno všem autoritám.
V úctě mám všednost dní, neplivám na chodník,
pozdravím, no a vím co je pot, neničím včelám
úly a mám dobrou vůli se vdát jedenkrát za život.
R: Snad vím co se má á-á, už snad vím co se má á-á
už snad vím co se má á-á,
už snad vím co se má á-á, už snad vím co se máá.
..sólo..
2. Sekám stále dobrotu, tam nebo tu, například
klukům zabavím prak, na zdi bank, na zdi pošt,
píšu , máš pít mošt, a tak.
Nelíčím na zajíce,
snažím se více, a koukám jak zřídka klít.
Postarším, předškolním, sedadlo uvolním,
a duši mou naplní mír a klid.
V úctě mám všednost dní, neplivám na chodník,
pozdravím, no a vím co je pot, neničím včelám úly,
a mám dobrou vůli se vdát jedenkrát za život.
R: Snad vím co se má á-á, už snad vím co se má á-á,
už snad vím co se má á-á,
už snad vím co se má á-á, už snad vím co se máá.
..sólo..
Nelíčím na zajíce……
R: Snad vím….
(už snad vím co se má..do ztracena..)
 Text zaslal: Olin
|