hudba.hradiste.cz

Disco mix českých písní

Ňákej čas tě znám a stále poznávám,
tvoji tvář a výraz prokletej.
Jen po odchodu tvým se z toho nezblázním,
ať je anděl nebo rohatej.

Mučírna a klec, já jako na skřipec
snažil jsem se krotit vášeň tvou.
Už končím s přehlídkou, jdu za svou desítkou,
když do báru tě lepší páni zvou.

Zůstávám sám a srdce v ruce mám,
dívej a klidně se směj, srdce v ruce tý je ostře nabitý
a jestli bouchne tak si bacha dej.

Zůstávám sám a srdce v ruce mám....................

Otoč se má milá dozadu, sedí tam papoušek Kakadu,
jak si motor pobrukuje, papoušek se naparuje, týrá nás, 
jen ten tvůj Kakadu.

Není mi moc príma po těle, říkám vám věřte mi přátelé,
ať jdeš kam jdeš stále tu je, kolem tebe poletuje, týrá nás, 
jen ten tvůj Kakadu.

Chci být má milá chvíli s tebou sám, tím mi kazí náladu.
Výlet stává se trestnou výpravou s tvým žárlivým Kakadu.

Otoč se má milá dozadu.............jen ten tvůj Ka-ka-du.

Koukej se mnou si píseň broukej a rozdávej dál,
koukej se mnou si píseň broukej co roztančí sál,
zpívej tu píseň známou - la la la la la
tu zná i táta s mámou i vítr ji hrál i vítr ji hrál,
zpívej tu píseň známou - la la la la la
tu zná i táta s mámou i vítr ji hrál i vítr ji hrál.

Jé, jé, jé, - kdepak ty fajn holky jsou
a kde maj hračky svý ty naše lásky tříletý.

Majdalenka, Apolenka s Veronikou
a taky Věrka, Zdeňka, Majka, Lenka s Monikou,
no jasně Klára, Ančí, Bára, Mančí už nevím čí,
to všechno byly holky z naší školky senzační.

Jé, jé, jé, - kdepak ty fajn holky jsou
a kde maj hračky svý ty naše lásky tříletý.
Pá, pá, pá, - řekli jsme pá před školou
to se ví, léta jdou ale ty holky nestárnou.

A šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří,
sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří,
bude v očích mít úžas, jak Alenka v říši divů.
I když dá mi košem až řádky bude číst,
já chtěl bych být tím listonošem,
neboť jsem si jist, bude v očích mít úžas,
jak Alenka v říši divů.

Telegram s adresou svět, píšu v něm pět vlídných vět
jedné dívce.
Kdopak ví kam jej zítra pošta doručí
a kolik náhod mu poručí, chtěl bych jen vidět zář očí,
které budou je číst.

A šel bych cestou prašnou.......................

Ne moc snadno se želva po dně honí,
velmi radno je plavat po dně za ní.
Potom počkej, až se zeptá, na to, co tě v mozku lechtá
a nic se neboj a vem si něco od ní.

Abych zabil dvě mouchy jednou ranou,
želví nervy od želvy nechám stranou.
Jednu káď tam dám pro sebe a pak aspoň pět pro tebe,
a víš má drahá a zbytek je pod vanou.

Hádej, mámo, kdo to byl, hádej, kdo mě dnes políbil?
Kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl,
kdo mě dneska políbil.

Lidi, už to chápu, proč máma říkala: cudná, cudná buď.
Byla jistě v právu, když přísně volala: hodná, hodná buď.

Chápu, to chápu, přesto jaksi tápu, marně hocha odmítám, 
přišel sám.

Hádej, mámo, kdo to byl................

Há-dej, má-mo, kdo to byl...............

Veď mě dál, cesto má, veď mě dál,
vždyť i já, tam, kde končíš, chtěl bych dojít,
veď mě dál, cesto má.

Někde v dálce cesty končí, každá prý však cíl svůj skrývá,
někde v dálce každá má svůj cíl, ať je pár mil dlouhá, 
nebo tisíc mil.

Veď mě dál, cesto má............

Veď mě dál, cesto má............

..veď mě dál, ces-to má,
veď mě dál, ces-to má,
veď mě dál, ces-to má.