hudba.hradiste.cz

Megamix 2000

1. Třetí galaxie

Já vezu vám poselství třetí galaxie.
Vím, že se ptáš, kde to je, kdo tam vlastně žije.
Svět jako váš, možná jen trochu čarovný je.
Věř nebo ne, člověk tam nejen písní je živ,
zítra, stejně jak dřív.
Znám hvězdu jasnou jak den,
jak úsměv dívek a žen všech jmen.
Znám hvězdu v souhvězdí N,
snad hezčí může být jen náš sen.
Ve třetí galaxii září ta moje hvězda vzdálená.
Pojď blíž, spolu můžem se vznést,
pojď blíž, já zpátky odlétám. 


2. Perpetuum mobile

Strejda sbírá známky,
brouky pro změnu Áda,
brácha tepané zámky, Jirka bůhví co střádá.
Hledáš smysl v kráse.
Vím, že těžko se mýlíš.
Moje sbírka zdá se asi výstřední příliš.
Koukej, co v té sbírce mám: dlouhou řadu exponátů,
aparát, co nefotí, měl to dárek být pro mýho tátu,
knížek pár bez konce, čtení jen pro silné nervy,
šicí stroj, co nešije, původně snad perpetuum mobile.


3. Chtěl bych žít tak, jak se má 

Chtěl bych žít, to každopádně,
a chtěl bych růst a nezůstat na dně,
zasadit strom do své hlíny,
postavit dům a v něm byt.
Jen tak, jak se má,
jenom právě tak chtěl bych žít
Nechci snad příliš a nechci už vůbec málo.
Chci naplno žít, aby žít za to vůbec stálo.
Chci jenom co zmůžu sám
a na to snad právo mám. Nic víc…
Jak se má, jenom právě tak chtěl bych žít.
Jen tak jak se má, jenom právě tak chtěl bych žít


4. Já si koupím klavír 

Hned v sousedství žije a sní
zpěvačka se sluchem hudebním.
Cvičí si hlas, jak žádný z nás:
začíná hned, jak se rozední.
Zpěvačka se sluchem hudebním
začíná hned, jak se rozední.
Zpěvačka se sluchem hudebním.
Zpívat ji tak baví. 
Já si koupím klavír
kvůli té dívce.
Znám sto písní z hlavy,
z not ještě více.
Já si koupím klavír,
můj byt se změní v sál.
Pozvu ji k sobě dál.


5. Nonstop

Tátovi nesmím zkřížit krok, pro něj jsem pouhej diskocvok,
pro mámu pořád jen dítě jsem.
Brácha ten hlídá jen svůj džob, stal se z něj velkej pán a snob
a kdo jsem já, to nemaj ponětí.
Nemůžou znát mý nápady, ty pěkně v sejfu mám.
Jen tobě můžu vážně říct: "Jsem vítr hurikán. Já chci žít
nonstop, krásně a nonstop a s tím, co přijde mám chuť se rvát.
Nonstop, já chci žít nonstop a s tím, co přijde mám chuť se rvát."


6. To zas byl den

To zas byl den, to byl kolotoč.
Když se to sejde, nikdo neví proč.
To zas byl den, teď už je mi hej.
Zrovna mě léčí správný diskžokej
Hraj mi, hraj mi, najdi pro mě hit.
Já se chvíli nesmím zastavit.
Pouštěj desky, nepřestávej hrát.
Dnes už vůbec nemusím jít spát.


7. My máme príma rodiče

My máme príma rodiče: nebudou volat hasiče,
když oknem vyvalí se sloup dýmu;
tuší, že máme zkoušky z nikotinu.
Až budem desky obracet, omládnou nejmíň o dvacet.
Na sebe klidně můžou vzít džíny
i když jsou z jejich písní evergreeny.
Mejdan, mejdan podle plánu,
podobá se flámu a tak skončí k ránu, za úsvitu.
Mejdan, mejdan skončí k ránu
a tak podle plánu za úsvitu oslavíme maturitu.


8. Pojď blíž

Zpívám, zpívám, zpívám v prázdném sále.
Jak se dívám, vůbec nikdo nepřišel.
Dneska zpívám i když bez plakátu
pro svou dívku, která postává tu,
pro svou dívku, co bych jinak nenašel.
Pojď už, pojď jen dál, neukazuj záda,
já ti budu hrát písně, co máš ráda.
Díváš se, díváš oknem z venku.
Reflektory září, všechno beru na sebe.
Dnešní koncert, ten není na vstupenku,
dnešní koncert, ten hrajem jenom pro tebe.
Zítra už zase, budou lístky v kase.
Pojď blíž, ty má malá.
Já chtěl bych, aby jsi se na mě smála.
Pojď jen blíž, pojď si sednout.
Závistí Kroky můžou klidně zblednout.
Bum, bác, bum, to jen bubeník spad do tympánů.
Bác, bum, nevím, proč mám kytku v celofánu.
Báječná scéna, tak nádherně svícená.


9. Colu, pijeme Colu

Colu, pijeme Colu, není to náhoda, že u jednoho stolu.
Diví, asi se diví, co je to za kluka, že mlčí a jen civí.
Jsem tý holce nejspíš k smíchu v tomhle tom tichu, úplným tichu.
Colu, dopije colu, zaplatí, zvedne se a neodejdem spolu.
Nejde, dnes mi to nejde, jsem trochu nesmělý a čekám, kdy to přejde.
Jsem tý holce nejspíš k smíchu v tomhle tom tichu, úplným tichu.
Koho to napadlo dát na zeď zrcadlo?
Vidím se vedle ní politej červení.
Kouknu jí do očí, v krku mi zaskočí,
zkouším se nadechnout, hlas nechce poslechnout.
Jsem tý holce k smíchu v tomhle tom tichu, úplným tichu.


10. Decibely lásky

Čas je bit díky naší touze,
chladnej pot teď po tvářích nám stéká.
Reflektor ten umí stovky kouzel.
Tak se dá žít jenom v diskotékách.
Diskžokej zas má nás všechny v hrsti:
pouští nám to, co se nejvíc líbí,
muzikou nás neúnavně hostí,
hraje dál ty písně co nám slíbil.
Ten, kdo sem dneska přišel,
ten se nenapálil. Dneska to tu prostě žije!
Udělal by chybu, kdo by se hned vzdálil,
kdo by tuhle diskotéku míjel!

O, o, o… Decibely lásky.
O, o, o… To je muzika.
O, o, o… Decibely lásky.
O, o, o… Zbytečně se neříká.


11. Céčka

Dostal jsem právě písemný vzkaz:
prý se mnou dlouho ztrácela jen čas.
Uteče spousta vody v řece,
než ji zas potkám v diskotéce.
Může být z nás dvou světový pár,
jestli se zmůžu dát jí věcný dar.
Až mi to dojde, vrátit se smím.
Bez ní se ploužák nenaučím.
Céčka, sbírá céčka, v tom je ta léčka
a já jsem o tom neměl ani zdání.
Céčka, že sbírá céčka. Tak co mi brání
jen abych sehnal je a běžel za ní?
Céčka…


12. Děti ráje

S láskou kráčíme jak blázni létem.
Den je bez problému, náš je čas.
Stále se nám nechce stát a stárnout.
Víme, co říct, když se ptáte nás.
Nám to vyjde, co chcem máme, s  větrem v zádech počítáme,
máme vůli. Nám to vyjde, všechno vyjde nám.
Nám to vyjde, máme zájem, nejsme zlí, jsme děti ráje,
dětem ráje, těm to vyjde, jako vám, tak nám.