hudba.hradiste.cz

Smuteční marše

         G            C   G     C               G C G
1. I ta nejkrásnější ženská má někde hrubou jizvu,
                         C     G
   i ten poslední chlap ze stáje
        C                              G
   si spočítá, že jedna a jedna jsou dvě
       C          G
   a přijme její výzvu.

2. I ta nejsvětější pravda má někde skrytou díru,
   můj příliš dobrý příteli,
   naše spása není tak blízko, jak jsme si mysleli,
   tak zkus odejít v míru.

        D                            C      G C G
R: Tam někde v kopcích Urartu v prastarý arše
         D                      C                     G C G
   se schází dvojice milenců a tančí jen smuteční marše.

3. Tak si říkám někdy: spánembohem, kliď se stranou,
   ve svý spořádaný posteli
   si spořádaně žiju, tak nač ty výstřely
   nad vítěznou bránou.

4. Pak si s popelavou káčou točím v potu tváře,
   sám nahej vprostřed pokoje,
   bez vůle a v zmatku jak sošky orloje
   bez svého hodináře.

R:

         C7                                          G
*: Než zmizíš vem si šálu a hodně teplej kabát do zimy
      C7                                               G
   a moji starou fotku, tu nejstarší, kde ještě sluší mi,
       C                                         G C G
   a flašku ruský vodky a sametovej hadr na schody,
        D                   C                           G C G
   ale to už nejsou básně, to už jsou jen sprostý pochody.

5. Ani nejkrásnější ženská nepohrdá králem
   a já na dědičným provaze
   i s uškrcenou pýchou se vzpírám odvaze
   spokojit se s málem.

R:

        D                            C      G C G
R: Tam někde v kopcích Urartu v prastarý arše ...