Poslední hrana

Zvony z dáli už zvoní a ne hranu polední

Jejich rytmus a tóny zpívaj mi píseň poslední,

Nesednu nikdy asi s vámi už za starej pult nálevní

Můj pán volá a já musím už jít.



A kde je můj kůň, a kde je můj nůž

I sedlo zlatem pošitý mi nepatří už

Proč všechno je cizí, i tahleta skříň

Co v ní se marně na bok obracím.

Když teď za zvuků zvonů, za tátou se navracím

Můj pán volá a já musím už jít.