Pohoda

           C                  Emi7
1. U nás v ulici bydlel pan Svoboda,
          Ami                       C
   že se pořád smál, měl přezdívku Pohoda,
              Dmi7                G7
   když jsem se ho ptal, jakpak dneska je,
             C
   říkával "pohoda",
        C                  Emi7
   měl malej byt, ženu a dvě děti,
                  Ami                  C
   v pět vstával do práce, domů šel v půl třetí,
           Dmi7               G7
   noviny pod paží, cukroví pro děti,
            C
   zkrátka pohoda.
    Dmi7       G7        C     C/H   Ami Ami/G
   Po domě se povídalo: ten má asi příjem,
    Dmi7       G7        C   C/H   Ami Ami/G
   zatímco my nadáváme, vesele si žije,
       Dmi7       G7         C     C/H  Ami Ami/G
   a hlavně paní Šulcová ze sousedního bytu
    D7                      F            G7
   poslouchala za dveřmi a záviděla v skrytu.

2. Paní Šulcová psala dopisy,
   co jsou zvláštní tím, že nemaj' podpisy,
   no a ty, úřade, no a ty počti si,
   kdo, kde a kolik,
   dík paní Šulcový, jejímu dopisu
   rychle pan Svoboda dostal se do spisu,
   ač není podpisu, je třeba přešetřit,
   autor se bojí.
   Na Svobodu začali se ptát neznámí páni,
   jak u nás ve vchodu, tak u něj v zaměstnání,
   a i když se nic nenašlo a Svoboda je čistej,
   lepší na něj dávat pozor, kdo si má být jistej.

3. Včera se stěhoval od nás pan Svoboda
   na nějakou samotu někde u Náchoda
   a já vím určitě, není to náhoda,
   a tak trochu se bojím,
   že brzo i my budem hledat samoty,
   bydlení na stálo, nejen o soboty,
   kvůli pár Šulcovejm, no a vím na tuty:
   o to nestojím.
   Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybí,
   zjišťuji to ponenáhlu a málo se mi líbí,
   že Šulcová je na koni, a proto není náhoda,
       Dmi7                  G7
   že lidi zdravím úsměvem a odpovídám:
    C C/H Ami Ami/G
   [: pohoda ... :]