Věra Martinová |
Nebe peklo ráj |
1. Já jako malá ráda jsem si hrála na strunách a na klávesách Když mě moudří rádci hnali k vážné práci házeli jen na stěnu hrách R. Zpívala jsem: nebe, peklo, ráj, nebe, peklo, ráj, řekni karto, čím se stát nebe, peklo, ráj, nebe, peklo, ráj, já chci jenom zpívat si a hrát 2. Tak já si řekla, že do nebe či pekla Bez kytary nehnu se dál Vidím brány ráje jen když nám to hraje A když máme nabitej sál R. Já zpívám: Nebe, peklo, ráj ... *: Mám spoustu plánů (Jó, kam nás bude zítra hnát) večer i k ránu (A celej den si zkoušku dát) dřu víc, než v práci (Tos měla holka, dřive znát) A rodiče i rádci už smířili se s tím Tak já už musím jít, zas musí nám to znít A do smrti se nezastavím 3. Až skončím jednou Svou pouť neposednou A někdo přijde pro duši mou Neskončí mé žerty A s anděly a čerty Založím tam kapelu svou R. Budu zpívat: Nebe, peklo, ráj ... |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 15:17:48 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |