Kosí fox

 
1. Kos se za kosicí nalítal,
   než ji na akátě nachytal.
   Sotvaže jen píp,
   zmizela jak šíp,
   ale s tím už předem počítal.

R: Zpíval kos kosici fistulí,
   že se k ní dnes večer přitulí,
   že přijde ve fraku
   s žížalou v ruksaku,
   s takovou, že až oči vykulí!
   U kosů, tak jako u lidí,
   když se dva milují, nevidí.
   Zpívají dvojhlasně, 
   ale tak úžasně,
   že jim to i lidi závidí.

2. Kosice to sice věděla,
   že ji jarní touha předělá,
   ale odmítla a zas odlítla:
   „Jářku, dámo, to se nedělá!“

R: Zpíval kos kosici fistulí,
   že se k ní dnes večer přitulí,
   že přijde ve fraku
   s žížalou v ruksaku,
   s takovou, že až oči vykulí!
   U kosů, tak jako u lidí,
   když se dva milují, nevidí.
   Zpívají dvojhlasně, 
   ale tak úžasně,
   že jim to i lidi závidí.

3. Proč ten ptáček
   svůj zobáček má?
   To proto, že rád si zazpívá.
   Nemá starosti, samou radostí,
   že se na svět černě nedívá.

R: Zpíval kos kosici fistulí,
   že se k ní dnes večer přitulí,
   že přijde ve fraku
   s žížalou v ruksaku,
   s takovou, že až oči vykulí!
   U kosů, tak jako u lidí,
   když se dva milují, nevidí.
   Zpívají dvojhlasně, 
   ale tak úžasně,
   že jim to i lidi závidí.