Šlajsna

1. Když Robert spatřil Sázavu,tak chytil se hned za hlavu,
   já postrádám tu odvahu a tuhle řeku nejedu.
   Daniela křikla „Neboj!“, nějak to už zvládneme,
   ty můj broučku rozmazlenej,šlajsny se nelekneme.

2. To však ještě netušila,co všechno dnes stane se,
   vyděšený výraz v očích, na šlajsnu loď žene se.
   V životě se nemodlila, Robert taky jakbysmet.
   V boha nikdy nevěřila. „Musíme tu šlajsnu sjet!“

R: Šlajsna, tahle šlajsna, první Robertova šlajsna 
   Šlajsna, tahle šlajsna, poslední Robertova šlajsna 

3. Pod šlajsnou se voda vaří, melou se tam dvě těla.
   Jedno už se vylézt snaží, druhé je do půl těla.
   Sebrala jim voda plavky, Robertovi paruku,
   musíme jim všichni pomoct, vzít je z vody za ruku.

4. Už oba sedí na břehu, diví se, co se stalo.
   Jejich „Keňa“ rozbitá je „To nám za to stálo!“.
   My jsme párek odvážlivců, nás nic nerozhodí.
   Dáme loď zas do Sázavy, ať to něco stojí.

R: Šlajsna...

5. Příští rok už budeme všichni o dost starší,
   Vltavu snad zvládneme,prej je o dost snažší.

R: Šlajsna...