| Edita Štaubertová / Americká lidová / Vilém Dubský |
Zlaté střevíčky |
D
Moje střevíčky jsou jako za zlata,
A7
když je mám připadám si hrozně bohatá,
ty si vezmu jen v onen slavný den
D
až si sednu do kočáru ty a já.
Moje bílé šaty celé z hedvábí
ty na ráz všechny lidi kolem přivábí,
budou v onen den zářit tobě jen,
až si sednem do kočáru ty a já.
D Emi
R: Ach, jsou samé zlato, ach ty stojí za to,
A7 D
zlaté střevíčky na nohou, ty tolik krásné jsou,
Emi
jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí,
A7 D A7 D
když ty střevíčky pěkně jdou tou zlatou uličkou.
Na své staré banjo nemám vůbec čas,
je to dávno, co ztratilo svůj krásný hlas,
v onen slavný den bude nalezen,
až si sednem do kočáru ty a já.
Moje sestra Luce a mladší bratr Ben
budou krásní v těch černých šatech onen den,
ale nejvíce zlaté střevíce,
až si sednem do kočáru ty a já.
R: Ach, jsou samé zlato...
Potom řeknu: Sbohem děti, musím jít,
odcházím tam, kde věčně září slunce svit
Sen je vyplněn, přišel onen den,
až si sednu do kočáru ty a já.
Všichni lidé budou mi dnes závidět
zlaté střevíčky a zlatých šestnáct let,
budu bohatá, celá ze zlata,
až si sednem do kočáru ty a já.
R: Ach, jsou samé zlato...
|
Vytištěno dne: 30. 11. 2025, 19:16:13 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |