Podivný spáč

D     D4  D   D4 D   D4, D, D4
Tam u zdi hřbitovní,
D     D4  D D4 D   D4, D, D4
někdo tam asi, spí,
D    D4  D    D4  D5      D4 D  A4
leží tam v trávě, u hlavy kytky má, 
A7        D      D7                A
nechce už vstát, víckrát nechce už vstát,
D                  A7                  D
kam jen asi šel, a s kým se chtěl přivítat. 

Boty má pokrytý 
prachem tý cesty zlý, 
zelený sukno v zelený trávě tlí. 
A7      D     D7           G D7 A7
Jako by spal, leží jako by spal

a proč nevstane, to jenom osud ví. 


Je to spáč podivný, 
mé kroky neslyší, 
leží tam v trávě, celý se rosou skví. 
Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl 
a teď leží tam, navěky v trávě spí. 

Někdo asi na něj čeká, 
dnem a bezesnou nocí 
z okna se dívá, šedin má stále víc. 
Šedin je víc, a proč nejde dál, 
a proč nejde dál, to jenom osud ví. 

V uších mu buben zní, 
z té vřavy bitevní. 
Teď už jen leží, nemůže vstát a jít. 
Ten podivný spáč nedojde domů víc, 
ten, kdo čeká, už se ho nedočká. 

Teď tam spí spánkem věčným, 
k obloze vzhůru vzhlíží. 
Leží tam v trávě, u hlavy kytky má. 
Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl, 
a teď tam leží, na věky v trávě spí.