Nedělní ráno

D
Zvonil budík, bylo ráno,
        G            A              D
v hlavě mé byl kámen snad a pod ním tma.
Když jsem snídal džbánek piva,
      Hmi                         A
ještě zdálo se, že divnou příchuť má.
A7        D                D7
Když jsem spláchl chladnou vodou
      G                   D       Hmi
z očí sny a z tváře závoj šedivý, 
       Emi          A
řek mi pouhý pohled z okna ven,
   Emi        A             A7
že nedělní je den a lenivý. 


Já cítil dál, že v ústech mám
chuť cigaret a písní prošlé noci,
tak jsem vyšel ven a díval se
jak slunce nový den má ve své moci.
A pak mi vánek poslal vstříc
tu vůni nedělní, co z horkých ploten voní,
a náhle chtěl jsem být zas s tebou
      G            A          D
někde za městem ve stínu jabloní.

                         G
Chtěl bych být v nedělní ráno
                       D
v chodníku kvádrem žulovým.
                    A7
A proč divný smutek mívám,
                     D
to snad se nikdy nedovím.
                      G
A snad i smrt je méně vážná
                      D
než tyhle chvíle nedělní,
                    A7
kéž mi zvony hraním písní
                      D
na prášek srdce rozmělní.


                      D7
Šel jsem dál tou vůní ranní
      G           A             D
kolem bílých kočárků a dětských mašlí.

Pak jsem dlouho stál a díval se
   Hmi                    A       A7
na věci, které svět občas krášlí. 
     D
Snad vrátil se mi zrak a já se
G                          D       Hmi
najednou zas díval na svět spříma. 
       Emi         A
Teď už možná tvému štěstí
     Emi         A             D
lépe rozumím, ač vím, že nejsi má.


Já chtěl bych být v nedělní ráno
v chodníku kvádrem žulovým.
A proč divný smutek mívám,
to snad se nikdy nedovím.
Vždyť snad i smrt je méně vážná
než tyhle chvíle nedělní,
kéž mi zvony hraním písní
na prášek srdce rozmělní.