Zdeněk Kučera / D. Robinson / Jiří Štaidl |
Ó pane páter |
E H7 1. Já bejval kdysi rváčem, hrával jsem pokr a bridž. E Pány vázaly fáčem, když jsem potom spěchal pryč. A Má hlava bejvala horká, má rána mívala spad. E H 7 Pak jsem před časem začal s úžasem náhle dívku mít rád. H7 E R: Ó Pane páter odpusťte mi jen kvůli ni, H7 E pane páter slibuju vám, že nebudu hrát. 2. Já bejval kdysi též lhářem a kdo lže ten krade už. Měl jsem zkrátka dvě tváře, paklíče a vostrej nůž. Tuhle s úžasem náhle pani já poznal stud. Už se neperu, tuhle k večeru díky té dívce já zrud. R: Ó Pane páter odpusťte mi jen kvůli ni, pane páter slibuju vám, že nebudu lhát. 3. Včera však ale z rána dívka šla jen tak ven. Měla sebou však pana a já zkaženej den. Večer mi donesli psaní a já zněno slova čet. Byl jsi fajnovej teď se ale měj odcházím pryč na moc let. R: Ó Pane páter odpusťte ji jen kvůli ní, pane páter odpusťte ji a já budu rád. 4. Bejval jsem kdysi rváčem, zlodějem zkrátka vším. Pány vázaly fáčem a já se za to dneska rdím. Má duše bejvala černá tak jako v bouři je mrak. Pak jsem před časem koukal s úžasem na to jak ujel mi vlak. R: Ó Pane páter odpusťte mi jen kvůli ni, pane páter odpusťte mi a já budu rád. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 16:27:17 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |