Ulička zasněná

1. Když se již bílý den k večeru chýlý
   a z koutku zavane chlad
   setmělou uličkou děvčátko kráčí
   žaluje nemá kde spát

   Na věčnost odešla máma tatíčka zlý osud stih
   sama teď dívenka ulicí kráčí
   do tváře padá jí stín

R: Uličko zasněná ty dobře víš
   že jsem tu všem lidem jen na obtíž
   [[: každý mě jen zradí nikdo nepohladí
       uličko zasněná kde je maminka má:]]

XXXXXXXXXX

2. Když se již svítání do ulic dívá
   a s nocí loučí se den
   ztracené dívence mráz oči klíží
   zdá se jí překrásný sen

   Maminka na ní se dívá líbá jí na tisíckrát
   tělíčko růžové do šatů skrývá
   nikdo ji neměl tak rád

R: Uličko zasněná ty dobře víš
   že jsem tu všem lidem jen na obtíž
   [[: každý mě jen zradí nikdo nepohladí
       uličko zasněná kde je maminka má:]]