Věra Martinová![]() |
Přání |
Být písní jen, která do duší se vlívá dávat křídla touze já přání mám. Být písní jen, která netuší proč zpívá. Z půlnočních kouzel já ji znám. Hřát ohněm svým těla tuláků když chladnou, vlídným teplem sálat já bych si přál. Stoupat jak dým vzhůru k oblakům tmou zrádnou jak ten oheň rád bych hřál. Žít závratí, která hledačům směr mění, čárou na obzoru já přání mám. Vím zaplatím, až se propláču svým sněním já kousek vzdoru uvítám. R: A tak mám naivní přání, než to vzdám mít v sobě vlání jen tak hřát jak v ústech káva. Tisíckrát se s každou písní dávat. Kéž v písních mám dobrou zprávu telegram. Dál jen tak plout v sobě zákon mít jak vesmír. Bílé světlo šířit dál. Svou tíhu zlou, přitom stále chtít co nesmím, aby můj čas co mám žít za to stál. Být písní jen, která do duší se vlívá. Čas čistě zpívat všechno smívat. Ná ná ná ná ná ná ná ná ná ná ná ná ná ná ná to přání já mám. |
![]() Vytištěno dne: 18. 04. 2025, 19:10:26 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |