Znamení dobra

    Hmi         A           G         F#mi
1. Je půlnoc, právě skončil obyčejný den,
    A            D              G           A
   můj dům se ztrácí ve tmách, vidím černo jen,
      Hmi        A           G             F#mi
   v té tmě je znamení: růž má se dobrem stát,
      A         D          G           A
   v sobě ten příběh mám, co více si přát:
                 D
   na své tváře růž.

2. Po vyschlé řece asi nemůže plout prám,
   člověk je vlastně řekou, každý plní sám,
   proč někdy láska mizí a lží se nechá svést,
   člověk má pochopit a třeba v slzách nést
   na své tváři růž.

    D
R: Dá se poplivat i prostřený stůl,
   a kdo má v ruce místo lásky nůž,
   má jen život, který zaslouží si hůl,
   nenajde už na své tváři růž. G A G A D

     D        D/C#         Hmi            Hmi/A
*: Kdo lásku nepředstírá, těžko chce být sám,
     D       D/C#     Hmi       Hmi/A
   své srdce otevírá jiným dokořán,
               G            A          D              G
   má pro ně slova, která vrátí řece proud a proudu prám,
    A           D
   ó, nestírej růž.

   G  A           D F#mi Emi A        D F#mi Emi A
R: + ó, nestírej růž,       nestírej růž,
                   Hmi A G F#mi Emi D G A G A D
     svou z tváří růž, ó ...