Kryštof |
Srdce |
I letos na podzim mi buší, však o trochu pomaleji,než se sluší Můj metronom tempo rytmu já tuším... Si pomalu zvykám a slzy polykám.. Ty veslaři zaber a mořem utrmácenou, na skálu najeď mou loďkou rozkymácenou A až ztratí se blankyt z mých slaných očí... Úplně snadno dopadnu na dno.. Srdce mé proletí střepem Srdce mé skončí,skončí.. Srdce mé proletí střepem Srdce mé skončí s tepem Srdce mé je kůň s handicapem.. Pak vteřinou proteče mých tisíc roků a i když sprintuji život mi uteče v jediném kroku Odevzdávám se tmám,trochu to studí... Co stát se má stane až noc splyne s ránem.. Pak srde mé proletí střepem Srdce mě skončí, Srdce mé proletí střepem Srdce mé skončí,skončí.. Srdce mé proletí střepem Srdce mé skončí s tepem.. Srdce mé je kůň s handicapem |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 19:14:46 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |