Hana Zagorová / Jiří Zmožek / Jiřina Fikejzová |
Co stalo se stalo |
To, co mi píšou je život sám Nechtějí jenom autogram Neznámí lidé a jak mi věří Že snad jim porozumím Kde mám tu moudrost, kde rady brát Přátelé v úzkých žhaví drát Má linka slouží a kdo se stará Že nesvá být taky smím To nejde jít světem jen tak beze škod I bolest je krása a přijde ti vhod Jen přestát tu chvíli než načechráš peří Zas někomu svěříš rád svůj kód Co stalo se, stalo a jedeme dál Tak zamkni ty dveře, ten zapadlý sál Když tamtamy hlásí tvé hubené časy Spal za sebou most vzdechů Sám ho spal Slova, jen slova dá se tak říct Však v pravou chvíli zmohou víc Jako stisk ruky a úsměv k tomu To někdy stačí, to zná. Samota tísní a je to past Co z ní se rodí může zmást Tam, kde jsou stíny, světlo být musí Tak hledej dál třeba sám Líp ve dvou, to ano, však jsou chvíle ztrát Být tebou, jdu středem a nic nedám znát Jen zaplať svůj omyl, ten účet tě vzkřísí Až dnes bude kdysi, smíš zas brát. Co stalo se, stalo a jedeme dál Tak zamkni ty dveře, ten zapadlý sál Když tamtamy hlásí tvé hubené časy Spal za sebou most vzdechů Sám ho spal Život ten autor Jak sem tam zdá se, ztrácí švih Vymyslí příběh, všechno by hrálo Jen scén je málo zábavných Ty zkoušky, ty léčky a projdeme zas I s úsměvem v slzách je zvládneme včas Jen o vlas, co na tom, zas věříme zvěsti Že prý už je štěstí blízko nás Co stalo se, stalo a jedeme dál Tak zamkni ty dveře, ten zapadlý sál Když tamtamy hlásí tvé hubené časy Spal za sebou most vzdechů Sám ho spal Když tamtamy hlásí tvé hubené časy Spal za sebou most vzdechů Sám ho spal |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 17:04:09 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |