Když člověk přichází do let

Za dob mé mladosti bejvaly radosti opravdu upřímější,

tenkrát i holčičky byly jak větvičky, tak nějak ohebnější.

Abych se na všechny pamatoval, tak jsem je do srdce zapisoval.

Teď jsem v tom notesu poslední adresu nadobro vygumoval.



R: Když člověk přichází do let, všechno ho začíná bolet,

   už se ti mládenče nohy třesou, ty už tě na vandr nedonesou.

   Příjde-li děvčátko vnadné srdce ti do kalhot spadne,

   už se ti nevrátí na sto procent ztracenej temperament.



Když jsem byl malej kluk, ohromnej hromotluk urostlej jako jedle
holky jsem proháněl, strach jsem jim naháněl, ale teď už jsem vedle
Život mi obrousil všechny hrany po dlouhý cestě jsem ušoupaný.
Už na nic nečekám, vím, že svůj příděl mám nadobro vyčerpaný.

R: Když člověk přichází do let...

Když jsem šel s Aničkou na půdu se svíčkou tak do mě někdo vrazil.
Andulčin pan otec hnal mě až na kopec a tam mě jednu vrazil.
To mě tak trošičku zarazilo až mě to v zádičkách zamrazilo.
Klobouk mi rošlapal, svíčkou mě pokapal a to mě dorazilo.

Ref: 2x    …. Ach jo.