Fešáci / John Denver / Hana Horecká |
Dlouhý let |
E11 A D A D 1. Kufr sbalený mám u dveří, zatím sama tomu nevěřím, A D E7 E11 A ale taxík venku čeká a já vím, že to není sen, D A D co by se zdál, takhle stejně by to nešlo dál, A D E ty si klidně spíš a já už odcházím. A D R: Tak líbej mě jako dřív, A D říkej, že chceš se mnou žít, A Hmi E7 nemůžeš mě nechat jen tak jít. A D Mně teď zbývá jen dlouhý let A D a nevím jestli se sem vrátím zpět, A D E7 E11 ty spíš, ne, já nevěřím. 2. Deset let tu s tebou trávím dny a teď nadešel ten poslední, možná zároveň i první, co já vím, horkou jehlou šiješ budoucnost, z nouze dělával jsi vždycky ctnost, teď nám zbývá jenom velký otazník. R: Tak líbej … 3. Jen půl osmé, vcházím na ranvej, cizí hlas mi říká "nesedej", jako ve snách mlčky stoupám výš a výš, a pak letím nad tou pevninou, ještě šeptám větu jedinou, teď už chápu, že je všechno zbytečný. R: Tak líbej … |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 18:55:03 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |