Dítě je jako andílek

Dítě je jako andílek.
V životě nezná překážek,
On nezná zradu, ani lež.
Rodič je pro něj strážní věž.

Co mu mám říct když nepřijdeš?
Neví, že nás nemiluješ.
Když se pak zeptá, co řekneš,
proč nás nechceš, jak mu zalžeš?
Propadne zármutku, nepochopí.
Odmítám  já s tím zápasit,
Nedovolím!
Nikdy víc, nikdy víc, nikdy víc,
nikdy víc, nikdy víc!

Když  propadnu zlým předtuchám.
Žárlivostí se užírám.
Chceš o všechno nás připravit,
Jen dítěti neubližuj!
Kdybys to dopustil,
jej bys ztratil.
Musím ho ze všech sil bránit
a ubránit.
Nemíš jít, nesmíš jít, nesmíš jít, 
nesmíš jít, nesmíš jít!

Žalostně zapláče,
opuštěný.
Už nebudem nikdy šťastní,
to jistě víš. 

Nikdy víc, nikdy víc, nikdy víc,
nikdy víc, nikdy víc...
Že mne neopustíš, že mne neopustíš!
Nikdy víc, nikdy víc, nikdy víc,

NIKDY VÍC!