Dobytí ráje

Sto mořských vln
denně nás ničí,
Sto vichřic nás ubíjí!
Jen bída, hlad
nás tu sužují.
Lidi méň a méň bojují!

Ohně vichřice
všude pustoší,
naděje se již vytrácí.
Ještě bojujem,
vzpouru zosnujem.
Náš život jsou útrapy.

Proč trpíme
tolik ó Pane?
Zač strádáme tu marně?
Proč přátelé
mrou za cizí sny?
Pro poklady…
pro nic za nic.

My odjedem
až toho příde čas.
Až poslání se skončí,
pak odjedem
bez rozloučení,
tu náš život
nemá ceny.

Žár, ničivý žár,
plamenů žár
Volá nás v dál,
propustí nás
Moře vody,
očistný žár
Proč, nač a zač
proč?

Nový světe
již jsme přistáli
Nový světe vy sněný,
Buď domovem,
buď novou vlastí
Ať tu žijem
a budujem!

Ó našich snů
krásný krasohled
Kde války,
vychřice chybí.
Jen mír jenom,
štěstí vládne jen.
Tu ať žijem
hojným počtem.

Leť, leť jenom v dál
ty modrý pták!
Leť, leť jen dál,
ó modrý pták!
Neopusť nás,
neopusť nás
ó Pane náš!

Ó nový světe
již jsme všichni tu.
Nový světe vysněný.
Buď domovem,
buď novou vlastí.
Ať tu žijem i skonáme.

Ó našich snů
krásný krasohled,
kde války,
vychřice chybí.
Jen mír, jenom
štěstí vládne jen.
Tu žijem
hojným počtem.
Tu náš život
tak má ceny,
Tu náš život
tak má ceny.