Karel Gott / Joachim Heider / Eduard Krečmar |
Plnoletá |
1. Já střídal města a proudy dálnic i vůně dívčích jmen, já tam a zpátky se hnal jak blázen s hlavou někde v mléčné dráze a ůdivem jsem zůstal, dech přestal mít viděl jsem tě jít. R: Plnoletá jsi příští pondělí, tak se mi zdá, že nás nic nedělí, teď jsi žena, ne dítě, všichni svádějí tě jak se dá. Oni tě nedostanou, budeš má, a to je zpráva zavažná, kterou já sám pod polštář si dám. 2. Už nejsi holka co píše hercům a důtku třídní má, jsi málem dáma, tak ještě chvíli, tvůj táta ještě hrozně šílí, tak půjdu k vám až v pondělí, až on to vzdá, aspoň doufám já. R: Plnoletá jsi příští pondělí, tak se mi zdá, že nás nic nedělí, teď si žena, ne dítě, všichni svádějí tě jak se dá. Oni tě nedostanou budeš má, a to je zpráva závažná, kterou já sám pod polštáž si dám. 2 x a do stracena ENDE. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 16:27:34 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |