Já ztrácím své já

Dnů, řádky dnů
a člověk je zmarní
čekáním na vlak
jenž nejspíš už jel
Přišel však den
tak světlý a jarní
tys' náhle tu stál
aniž možná jsi chtěl

A já ztrácím své já
odmítám jíst
odmítám spát
Jsem nesvá, jsem tvá
změnils můj cíl
Můj řád

Příboj tě hnal
k těm břehům a souším
kde já tě čekám
už desítky jar
Nemůžu dál
ač stokrát zkouším
před láskou stát
a nevzít ten dar

A já ztrácím své já
odmítám jíst
odmítám spát
Jsem nesvá, jsem tvá
změnils můj cíl
Můj řád

A já, já ztrácím své já
odmítám jíst
odmítám spát
Jsem nesvá, jsem tvá
je dál mě měj, měj rád
tak jen se staň
to, co má se stát
když já, já ztrácím své já