Vyhrávala kapela

Jak se zazelená první bříza na stráni, 
kdo má v srdci lásku, touží jen po líbání. 
Hned oživnou háje, háječky, ty můj hoch nejradši má. 
Když mu večer zpívám, tak se jen usmívá. 

Karlíčku můj, to je zvyk tvůj, 
ještě nebyli jsme na faře, už by si mě líbal na tváře.
Karlíčku, víš, ty všechno smíš,
ty jsi nejhodnější chlapec ze všech chlapců,
ale jen když spíš.


Když kapela spustí zvesela,
každému rázem srdce poskočí.
Dívky jsou hned jak růžový květ,
když polku sálem s chlapcem roztočí.

Dneska, muziko staročeská, musíš pěkně hrát,
v roce je posvícení přece jenom jedenkrát.
Ať se na mě moje milá zlobí,
jen když mou sklenicí pěna zdobí.
Tobě, muziko staročeská, rád každý zatleská.


Vyhrávala kapela, vyhrávala zvesela,
má milá vyběhla celá zardělá.
Utrhla mi růžičku, dala sladkou hubičku,
když navzdory všem pod okénečkem zpívala mi písničku.

Můj milý, až přijdeš k nám, růžičku ti hezkou dám,
dám ti hezkou růži za klobouček, protože tě ráda mám.
Dám ti hezkou růži za klobouček, protože tě ráda mám.


Tam v údolí pod topoly,
tam roste jetelíček a kvete pěkně u vody,
proč za mnou můj hošíček, proč za mnou vůbec nechodí.

Proč ten jetelíček roste u vody?
Proč k nám můj hošíček, proč k nám nechodí?
Snad k nám zase cestu najde, až ten jetel kosou zajde,
jetel, ten jetel, jetelíček u vody.
Snad k nám zase cestu najde, až ten jetel kosou zajde,
jetel, ten jetel, jetelíček u vody. 

Proč ten jetelíček roste u vody?
Proč k nám můj hošíček, proč k nám nechodí?
Snad k nám zase cestu najde, až tě jetel kosou zajde,
jetel, ten jetel, jetelíček u vody.
Snad k nám zase cestu najde, až ten jetel kosou zajde,
jetel, ten jetel, jetelíček u vody.