Petr Spálený / Mickey Newbury / Zdeněk Rytíř |
Hotel Blues |
Já stále něco čekám, proto stále někam spěchám. i když vlastně vůbec nevím kam Hukot motorů, ten mě uklidní, odnáší mě pryč od všedních dní, když temnou nocí jedu sám Stála v dešti na silnici a v okolním světě spícím zdála se mu spíš jak zjevení Zastavil jsem okamžitě, jestli chceš tak odvezu tě, noc je studená jak vězení Být sám, to je ten nejtěžší ze všech hříchů které znám Žiju dvojím životem, ten svůj si vysnívám a ve svých snech hotel Blues já mám Ta dívka se jen usmála a řekla: tam chci jít, vždyť skutečnost je stálé snění proč sny neumíme žít Měla krásné černé zmoklé vlasy, v modrých očích kapky deště a já je chtěl z jejích očí pít Krátkou chvíli trvá štěstí. přijeli jsme na rozcestí, řekla mi: tak dík, já vystoupím, kde je tvůj hotel Blues už vím, kde je tvůj hotel Blues už vím |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:38:19 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |