Statis Prusalis |
Zorba |
Pod tou skálou s hnízdy ptáků beztvarý, vyprahlý, bez slávy zvětralý kámen leží v stínu mraků bez slunce, bez lidí, nikdo ho nevidí poutník jen usedne, setře pot a spěchá dál Kámen mlčí, mlčí skály, vítr se nedoví, ptáci mu nepoví že se tady slunci zdály poslední krásné sny, že tu žil věky, dny, do dlaní nabral svět jak maják na skále stál REF: Zorba, Zorba, Zorba áááá, tak to byl Zorba, Zorba, Zorba áááá Pod tou skálou s hnízdy ptáků beztvarý, vyprahlý, bez slávy zvětralý kámen leží v stínu mraků bez slunce, bez lidí, nikdo ho nevidí poutník se zastaví, za časem nespěchá dál Slyší kámen, slyší skály, vítr mu napoví, ptáci už taky ví že se tady slunci zdály o rose krásné sny, svítáním vítal dny život žil, miloval, jako šíf té skály stál REF: Zorba, Zorba, Zorba áááá, tak to byl Zorba, Zorba, Zorba áááá |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:12:31 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |