Severní vítr + Valčíček

Jdu s děravou patou, 
mám horečku zlatou,
jsem chudý, jsem sláb, nemocen.
Hlava mě pálí
a v modravé dáli
se leskne a třpytí můj sen.

Kraj pod sněhem mlčí,
tam stopy jsou vlčí,
tam zbytečně budeš mi psát.
Sám v dřevěné boudě
sen o zlaté hroudě
já nechám si tisíckrát zdát.

Severní vítr je krutý,
počítej lásko má s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.

K nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.

Tak zarůstám vousem
a vlci už jdou sem,
už slyším je výt blíž a blíž.
Už mají mou stopu,
už větří, že kopu
svůj hrob, a že stloukám si kříž.

Zde leží ten blázen,
chtěl dům a chtěl bazén
a opustil tvou krásnou tvář.
Má plechovej hrnek
a pár zlatejch zrnek
a nad hrobem polární zář.

Severní vítr je krutý,
počítej lásko má s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.

K nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.

Valčíček

Tuhle písničku chtěl bych ti, lásko, dát,
ať ti každej den připomíná
[: toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád,
ať ti každej den připomíná. :]
[: toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád,
ať ti každej den připomíná. :]

Kluka jako ty hledám už spoustu let,
takový trošku trhlý mý já.
Dej mi ruku, pojď, půjdeme šlapat náš svět,
i když obrovskou práci to dá.

Tuhle písničku chtěl bych ti, lásko, dát,
ať ti každej den připomíná
[: toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád,
ať ti každej den připomíná. :]
[: toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád,
ať ti každej den připomíná. :]

Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš,
ani já nejsem žádnej ideál,
hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš,
to je pouto, co vede nás dál.

Tuhle písničku chtěl bych ti, lásko, dát,
ať ti každej den připomíná
[: toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád,
ať ti každej den připomíná. :]
[: toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád,
ať nám každej den připomíná. :]