Balónek

    D
1. Modrá je jako balónek ta naše zem,
   jeví se prý tak každému, kdo letí sem,
    Emi                      D
   po věky nad hlavou mraky ženou,
    Emi           C   A7              D
   radujem se i trápíme za tenkou stěnou.

    Emi7                                       D
R: Po různých kolejích do čtyřech stran vlaky jedou
               Emi7        C     A7      D
   k cílovým stanicím, on každý má svůj cíl,
     Emi7                                 D
   stejně nás nakonec na jednom nádraží svedou,
             Emi7          C           A7     D
   nádraží, dobrou noc, a pak už jen "na neviděnou".

2. Pospolu, a přece každý sám žijem svůj den,
   pro lásku, pro závist, na očích všem,
   ztracení, každý z nás své blízké hledá,
   černá k černé a k bílé bílá vrána sedá.

R:

3. Nad horou vševěd posvítil na další den,
   všichni jsme dávno na nohou, pomalu jdem,
   do kopců pastýři ovce ženou,
   zvonečky zní, na neviděnou, na neviděnou ...