Holka z New Orleans

1. Chodívá mi domů poštou smutný psaní 
   začíná vždy dvěma slovy Bože můj 
   píše ho má máma přímo z Indiány 
   místo slůvek lásky jenom chlapče stůj 
   o svým neskutečným cíli, znovu řádně uvažuj. 

2. Vadí jí, že chodím s dívkou s jinou pletí 
   co chodí zpívat jazz a s černým bendem hrát 
   at mě chrání pán Bůh mít s ní náký děti 
   nebo nedej Bože si jí z lásky brát 
   prý o jejím požehnání si můžu nechat jenom zdát. 

R. Já nedám si vzít, já nedám si vzít 
   svojí holku z New Orleans 
   Já si nedám vzít, já si nedám vzít 
   svojí holku z New Orleans 
   mám rád kůži ebenovou 
   když jí vysouká z džín. 

3. Táta můj, co vlastní pár naftových polí 
   nemiluje tmavý barvy ani módu džín 
   z domova mě vyhnal okovanou holí 
   že jsem mu tam přived holku z New Orleans 
   já tátovi dal sbohem 
  i když v duši zůstal stín. 

R. Já nedám si vzít, já nedám si vzít 
   svojí holku z New Orleans 
   Já si nedám vzít, já si nedám vzít 
   svojí holku z New Orleans 
   mám rád kůži ebenovou 
   když jí vysouká z džín. 

R. Já nedám si vzít, já nedám si vzít 
   svojí holku z New Orleans 
   Já si nedám vzít, já si nedám vzít 
   svojí holku z New Orleans 
   mám rád kůži ebenovou 
   když jí vysouká z džín.