Hrníčky s puntíčky

Ráno co ráno se sama 
probouzíš 
jen jeden hrníček 
na stůl postavíš 
nikdo z přátel neví 
a nezná to co ty 
tvé zklamání, tvůj žal 
tvé trampoty 

Za jinou odešel ten 
co tě míval rád 
chtěl jiné ženě 
milostné písně hrát 

Sníš o tom, že se vrátí 
a řekne lásko mám tě rád 
a na stole pak zase budou 
dva hrníčky stát 

Hrníčky s puntíčky 
vždycky byly veselé 
červené i modré 
žluté i zelené 

Hrníčky s puntíčky 
prošly s tebou mnoho let 
svědci tvojí lásky 
a spousty něžných vět 

hra* 
Někdy se člověk v lásce 
a v hrníčcích nevyzná 
a tak osamělý 
celé dny jen tiše sní 

Z rádia staré smutné 
songy poslouchá 
ozvěna prošlých let 
mu v uších zní 

Lidé se vždy konců bojí 
nechtějí znovu začínat 
ale čas, ten rány zhojí 
tak proč osud proklínat 

Jednou ozve se zas 
dvou hrníčků 
potichoučké cinkání 
a dva šťastní lidé 
zase půjdou ke společné 
snídani 

Hrníčky s puntíčky 
vždycky byly veselé 
červené i modré 
žluté i zelené 

Hrníčky s puntíčky 
prošly s tebou mnoho let 
svědci tvojí lásky 
a spousty něžných vět 

Zdvih* 
Hrníčky s puntíčky 
vždycky byly veselé 
červené i modré 
žluté i zelené 

Až jednou z rána 
přijde on 
a u dveří zazvoní 
a hrníčky, ty dva 
s puntíčky ranní kávou 
zavoní