Zpěv o třech nesmrtelných z Fort Adamsonu

** INTRO ** 

Nedaleko od Fort Adamsonu přepadli tam skladiště
tři běloši a dva indiáni zoufale se za střílnami brání
z Fortu zbylo jenom ohniště
Pozdě v noci do stanice stráže jeden z nich se doplazil
a tak ještě v noci Fortu ku pomocí
sbor tři jezdců tryskem vyrazil

Pak noci zní jenom trysk koní tří
svit hvězd se chví, jízda hřmí v bezvětří
měsíc jim svítí bílý když projíždí tu třicátou mili
jak bouře ženou se, rty zaťatý jen kopyt burácí hlas
směrem k Fort Adamsonu jako by hnal je ďas

Tři sta mil je do Fort Adamsonu tři sta mil a ještě víc
takovéhle nebezpečné tůry znají dělat z cele prefektury
jen Kennedy, Mac Stiver a Smith
znají  cestu jak své vlastní dlaně a když sedí na koních
posádka se sází, když je doprovází
ze své muže jistě dohoní

Pak noci zní jenom trysk koní tří
svit hvězd se chví, jízda hřmí v bezvětří
měsíc jim svítí bílý když projíždí tu třicátou mili
jak bouře ženou se, rty zaťatý jen kopyt burácí hlas
směrem k Fort Adamsonu jako by hnal je ďas

Měsíc už je pryč a žádné zprávy, nepřichází od nich sem
po třech nejlepších z královské stráže jediná stopa se neukáže
jako by se po nich slehla zem
Stalo se to na tricate mili, nestálo se vlastně nic
na tricate mili zavraždění byli jen Kennedy, Mac Stiver a Smith

Pak noci zní jenom trysk koní tří
svit hvězd se chví, jízda hřmí v bezvětří
měsíc jim svítí bílý když projíždí tu třicátou mili
jak bouře ženou se, rty zaťatý jen kopyt burácí hlas
směrem k Fort Adamsonu jako by hnal je ďas

Od te doby s tou proklatou stezkou nechce míti nikdo nic
vždyť tam straší, když se půlnoc chýlí mezi třicátou a další mili
sám Kennedy, Mac Stiver a Smith
Jedou jak by vlastní svoje duše měli s ďáblem v upisu
zrak jim hoří sinny, v ruce karabiny
opasani podle predpisu

Pak noci zní jenom trysk koní tří
svit hvězd se chví, jízda hřmí v bezvětří
měsíc jim svítí bílý když projíždí tu třicátou mili
jak bouře ženou se, rty zaťatý jen kopyt burácí hlas
směrem k Fort Adamsonu jako by hnal je ďas