Marcel Zmožek / Mára |
Odpuštění |
1. Odpouštím ti svou prázdnou náruč bez polibků tvých bývám zranitelná 2. Co jen budeš chtít to potmě mně nauč jsi pod kůží mou napořád tě tam mám 3. A v pěně dní dva ztracení blázni v odpuštění, lékaře maj a v srdci vím a nebo spíš doufám že odpustíš, mi tak jako já R. Odpuštění, je náš ztracený ráj Odpuštění, zázraky v genech má Já v náruči tvé touhou nedýchám jsi jedna z tisíců žen jsem jedna z tisíců žen tak zranitelná 4. Kdo uvěří aniž do ran si sáhnul Bez dotyků mých býváš zranitelná 5. Co jen budeš chtít to potmě mně nauč Jsi pod kůží mou napořád tě tam mám R. Odpuštění, je náš ztracený ráj Odpuštění, zázraky v genech má Já v náruči tvé touhou nedýchám jsi jedna z tisíců žen jsem jedna z tisíců žen tak zranitelná zdvih* Odpuštění, je náš ztracený ráj Odpuštění, zázraky v genech má Já v náruči tvé touhou nedýchám jsi jedna z tisíců žen jsem jedna z tisíců žen tak zranitelná |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 19:07:30 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |