Sharazan

    
hm hm hm hm, hm hm hm hm 
hm hm hm hm, hm hm hm hm 
hm hm hm 

1. S lodí jménem Sharazan 
   časným ránem sám a sám 
   vyplouvá vstříc náruči 
   té tmavé dámě 
   v rouše z pavučin 

2. Když paní tma se vlády vzdá 
   slunce ze sna procitá 
   a celý den pak hraje prim 
   jen vlnky s vánkem 
   teď jsou mu vším 

R. Sharazan, Sharazán 
   pluje léta tou svou poutí 
   na ní kapitán jen sám 
   a pro něj v dáli 
   se její srdce rmoutí 

3. Za lodí se táhne síť 
   jako dlouhá tenká nit 
   až večer z vod ji vyloví 
   snad hejno ryb, snad bude v ní 

R. Sharazan, Sharazán
   pluje léta tou svou poutí 
   na ní kapitán jen sám 
   a pro něj v dáli 
   se její srdce rmoutí 

   Sharazan, Sharazán 
   pluje bouří, dnem i nocí 
   na ní kapitán jen sám 
   a oceán, ty dva má ve své moci 

4. Vzpomínkou se vrací k ní 
   k dívce o níž často sní 
   teď však hnán je proudem dál 
   ten oceán, mu mnohé ze snů vzal 

5. Poslední až přijde den 
   Sharazán pak bude jen 
   v písku věčně spočívat 
   snít si svůj sen 
   pod širým nebem spát 

R. Sharazan, Sharazán 
   pluje léta tou svou poutí 
   na ní kapitán jen sám 
   a pro něj v dáli 
   se její srdce rmoutí 

1. S lodí jménem Sharazan 
   časným ránem sám a sám 
   vyplouvá vstříc náruči 
   té tmavé dámě 
   v rouše z pavučin 

R. Sharazan, Sharazán 
   pluje bouří, dnem i nocí 
   na ní kapitán jen sám 
   a oceán, ty dva má ve své moci 

R. Sharazan, Sharazán 
   pluje léta tou svou poutí 
   na ní kapitán jen sám 
   a pro něj v dáli 
   se její srdce rmoutí 

hm hm hm hm, hm hm hm hm 
hm hm hm hm, hm hm hm hm 
hm hm hm