Tulák

Tak vlak už zase pádí,
divnej pocit začal hřát.
Mé rodné město mizí v dáli,
/: hej, hej, jsem tulák a jsem sám.:/


Píšťaly řev se nese zdáli
a topič hbitě přikládá.
Hradlař už na mě mává z dáli,
/: hej, hej, však mě tu každý zná.:/

              mezihra

Co víc ti mohu dáti,
bílé dráty, smutné blues.
Snad každej rád se domů vrátí,
/: hej, hej, však u mě je s tím šlus.:/

To smutné blues mi víčka svírá,
nevím, kam se to propadám.
Hvězdy jsou jak zádušní svíčka,
/: nedej, bože, vždyť já umírám.:/