Dva havrani

                   Dmi   C   Dmi
1. Když jsem se z pole vracela,
                      C   Dmi
   dva havrany jsem slyšela,
               F          C
   jak jeden druhého se ptá:
        Dmi           C      Dmi
   [: kdo dneska večeři nám dá? :]

2. Ten první k druhému se otočil
   a černým křídlem cestu naznačil,
   krhavým zrakem k lesu hleděl
   [: a takto jemu odpověděl: :]

3. "Za starým náspem, v trávě schoulený
   tam leží rytíř v boji raněný,
   a nikdo neví, že umírá,
   [: jen jeho kůň a jeho milá." :]

4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá
   a jeho milá už jiného má,
   už pro nás bude dosti místa,
   [: hostina naše už se chystá." :]

5. "Na jeho bílé tváře usednem
   a jeho modré oči vyklovem,
   a až se masa nasytíme,
   [: z vlasů si hnízdo postavíme." :]