Karel Zich / Bohuslav Ondráček / Miroslav Černý |
Ptám se vás lidé |
Dneska ráno u mých dveří, lidé drazí seděl skřivan a měl peří plné sazí řek´ mi s pláčem, že se létat vzduchem nedá jestli prý tedy nevím, kam má jít. Zdálo se mi jako by mě proklál dýkou když jsem v předsíni se potkal s modrou štikou řekla s pláčem, že se v řekách plavat nedá jestli prý tedy nevím, kam má jít. Tak se vás lidé ptám ptám se nejen těch ptám se vás kdo jste dal špíně volný běh tak se vás lidé ptám kam má štika jít ptám se vás lidé táži se vás všech. Tak se vás lidé ptám ptám se jménem všech ptám se proč kouř a prach odpovídá vzdech tak se vás lidé ptám chcete vůbec žít ptám se vás lidé táži se vás všech. Zatím ale marně čekám kdo mi odpoví koukám, že se zdráhá i ten kdo to všechno ví k smíchu jsou mu možná tyhle moje potíže a to ještě neví, ještě neví že: Na mém stole v prachu, kouři sedí zajíc právě chroupá přesně týden starý krajíc říká s pláčem, že se tráva už jíst nedá jestli prý tedy nevím, kam má jít. Tak se vás lidé ptám ptám se jménem všech ptám se proč kouř a prach odpovídá vzdech tak se vás lidé ptám chcete vůbec žít ptám se vás lidé táži se vás všech. La la la… |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 14:45:41 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |